(testament ludikativního poety)
Co na srdci, to na jazyku
Na srdci nosím
placatku whisky,
v níž často smáčím
své vyschlé pysky.
Krédo Defétistovo
Nadějné vyhlídky se často zvrtnou
v zmařené naděje,
tak jako láska v nenávist
a zdraví v kurděje.
Nečekat od života nic,
věřte mi,
to lépe je.
Epilog vyléčeného fantasty
Z říše divů svojí norou
králík bere do zaječích,
zpět do země před zrcadlem
běží, seč mu síly stačí!
Ať Alenka, ať si křičí,
je mu jedno, kdo zaječí,
králík totiž každopádně,
králík bere do zaječích!
Kampak na větrné mlýny!
Na té věčné pouti
trýzněn, ach, strašlivými spleeny,
setkal jsem se s větrnými mlýny.
Že důmyslný byl jsem rytíř,
já dal se s nimi do křížku.
Ach, jak já dostal přes ústa,
Ježíšku!
Drž se, chlapče, raděj maminčiny plíny,
nepouštěj se v zápas s větrnými mlýny,
kampak na větrné mlýny!
Fraška
Oběsil se paňáca,
že mu jiný naplácal.
Odstřelil se maňásek,
že mu frnknul bělásek.
Nežije krásná marioneta,
otrávila se na konci léta.
Umrzlo schválně pimrple,
že nebylo mu vesele.
Osud neušetří šaška,
čímž to končí tato fraška.
Mea Maxima Culpa
Jenom z toho sebe viním,
že jsem házel perly sviním.
Tož pá, adié,
sbohem mé krásné dámy,
tož pá, adié,
já klaním se Vám...
"A to je konec, přátelé."
"Ale to jsem měl říct přece já!"
"No tak to řekni!"
"Tá da dá da dá da dá!!!!!!"
Žádné komentáře:
Okomentovat